Středověký Jáchymov

Jáchymov

Slavnou a bohatou historii našeho města připomíná řada památek vzniklých při jeho založení ve dvacátých letech 16. století. Němými svědky historie jsou jáchymovské kostely, radnice, Královská mincovna a celá řada portálů patricijských domů. Výstavba renesančního města a hradu Freudenstein probíhala v přímé závislosti na bohatých nalezištích stříbrné rudy. Město vždy bylo významným centrem české strany Krušnohoří. V 16.století zde pobývala a působila celá řada učenců, humanistů a reformátorů. Významní umělci tvořili svá díla ve zdejší mincovně, která dala světu nejen hodnotnou minci Tolar - Dolar, ale také nebývalé množství renesančních medailí. Město vzkvétalo a upadalo v přímé závislosti na produkci stříbra v dolech v nejbližším okolí.

Královská mincovna

První tolary byly vybíjeny ve sklepních prostorách hradu Freudenstein nad Jáchymovem. Zde také začala historie hodnotné mince označované podle místa původu Thal, Joachimsthalergulden, Thaler, Tolar. Šlikovské minci vděčí za své jméno i dnešní Dolar. Budova šlikovské mincovny stávala na místě pozdější mincovny královské, vedle domu Jeronýma Šlika (dnešní radnice). Šlikův dům, spolu s mincovnou tvořily jeden dobře hájitelný komplex. Do roku 1528, kdy končí období mincování hrabat Šliků, se zde razilo 3.250.000 tolarů a 22.000.000 pražských grošů. Od roku 1528 patří mincovna českému králi Ferdinandovi I. začala se zde razit vládní mince - tolary panovníka. Provozy šlikovské mincovny královským úředníkům nevyhovovaly a proto bylo v roce 1532 přikročeno k výstavbě mincovny nové. Ferdinad I. osobně v roce 1534 navštívil Jáchymov a prohlédl si tehdy ještě nedokončenou stavbu mincovny. Stavba byla dokončena v roce 1536 a byla financována ze zisku panovníka. Po roce 1547 se mincovna stává sídlem dalších královských horních úřadů. V 17. století slábla ražba mincí s úpadkem těžby stříbra. V roce 1671 skončil provoz mincovny, která dala Českému království novou minci, sdružovala kolem sebe slavné renesanční medailéry, ale především byla po dlouhá léta finanční oporou státní pokladny. Objekt mincovny se nám dochoval v celém rozsahu hmoty a je nejrozsáhlejším objektem ve městě, se dvěma vnitřními nádvořími. Je dnes významnou památkou 1. kategorie, sídlí zde muzeum.

Jáchymovský tolar

Poté, co bylo na jáchymovsku objeveno bohaté ložisko stříbra a v roce 1518 zahájena těžba, začali Šlikové intenzivně jednat o povolení ražby stříbrných mincí. Ale teprve sněmovním usnesením z 9. ledna 1520 byl vydán souhlas, aby Šlikové zahájili ražbu tzv. větších grošů ve městě na zvaném německy "Joachimstal" odtud "tálská mince", "thaler" a tolar.

Jáchymovu se přezdívá jako "město prvních dolarů". Ano, tak se mu také právem říká. Na světové výstavě v Montrealu byla prodávána replica staré jáchymovské mince jako THE WORLD'S FIRST DOLLAR. Na jedné straně s českým lvem, letopočtem 1520 a s připomenutím krále Ludvíka, na druhé straně se svatým Jáchymem a připomenutím pánů Šliků, Štěpána a bratří hrabat z Bassana. Abychom pochopili vznik mince, musíme se vrátit k samým počátkům vzniku města.

Již koncem 15. stol. potřeboval rozvíjející evropský obchod více směnných prostředků. Lze hovořit o "hladu po zlatě". Nejlákavější cestou ke zbohatnutí byl obchod s Asií. Evropa platila zlatem za koření, drogy, ovoce i jiné zboží Blízkého i Dálného Východu. Při všeobecně vyvolané poptávce ve směnném styku po minci vyšší nominální hodnoty byl počet zlatých mincí v oběhu nepostačující. Začíná se projevovat potřeba tzv. hrubé stříbrné mince.

S její ražbou se začalo kolem 15. stol. v Sasku. Záleželo však na tom, zda množství jakostních surovinových zdrojů vytvoří předpoklady k takové produkci, která by zajišťovala i její rozšířen na trzích. Přestože v těžbě stříbra vynikalo tehdy Německo nad všechny ostatní země a v čele báňského podnikání stály významné obchodní domy Fuggerů a Welserů, stalo se místem zrození žádané mince území Českého království.

Dostatek ryzího kovu dává vyniknout myšlence na ražbu hrubé stříbrné mince. Opodstatněné se zdají domněnky, že zkusmo a tajně byly mince raženy ve sklepích šlikovského hradu. Po dlouhých jednáních, provázených sliby a úplatky, získali konečně Šlikové "snešením sněmovním" právo "bíti na Horách Joachimstáských groše na zrno, kterak na Horách Kutných se tepe s tím rázem a textem a s malou proměnou, co se tkne jejich erbu" a zřídili tedy mincovnu, kde je již veřejně ražena mince.

1 tolar se počítal za 30 stříbrných grošů, neboli za 1 a 1/2 zlatých. Tzv. tvrdý tolar platil 2 zlaté a později za 2 zlaté a 10 krejcarů. Dále se razily zlaté, tzv. floreny, ty pak byly nahrazeny dukáty. Stříbrný zlatý platil 60 krejcarů po 4 feniklách (haléřích) a 3 stříbrné zlaté se rovnaly 2 tolarům. Do roku 1528 bylo raženo cca 3 miliony tolarů. Po nástupu Ferdinanda I. na český trůn zůstaly sice jáchymovské doly v majetku Šliků, ale všechno vytěžené stříbro muselo být dodáváno do mincovny, která razila výhradně pro krále. V roce 1547 skončila ražba pražského groše a jako těžká stříbrná mince ovládl pole právě tolar.

Královská mincovna

První tolary byly vybíjeny ve sklepních prostorách hradu Freudenstein nad Jáchymovem. Zde také začala historie hodnotné mince označované podle místa původu Thal, Joachimsthalergulden, Thaler, Tolar. Šlikovské minci vděčí za své jméno i dnešní Dolar. Budova šlikovské mincovny stávala na místě pozdější mincovny královské, vedle domu Jeronýma Šlika (dnešní radnice). Šlikův dům, spolu s mincovnou tvořily jeden dobře hájitelný komplex. Do roku 1528, kdy končí období mincování hrabat Šliků, se zde razilo 3.250.000 tolarů a 22.000.000 pražských grošů. Od roku 1528 patří mincovna českému králi Ferdinandovi I. Začala se zde razit vládní mince - tolary panovníka. Provozy šlikovské mincovny královským úředníkům nevyhovovaly a proto bylo v roce 1532 přikročeno k výstavbě mincovny nové. Ferdinad I. osobně v roce 1534 navštívil Jáchymov a prohlédl si tehdy ještě nedokončenou stavbu mincovny. Stavba byla dokončena v roce 1536 a byla financována ze zisku panovníka. Po roce 1547 se mincovna stává sídlem dalších královských horních úřadů. V 17. století slábla ražba mincí s úpadkem těžby stříbra. V roce 1671 skončil provoz mincovny, která dala Českému království novou minci, sdružovala kolem sebe slavné renesanční medailéry, ale především byla po dlouhá léta finanční oporou státní pokladny. Objekt mincovny se nám dochoval v celém rozsahu hmoty a je nejrozsáhlejším objektem ve městě, se dvěma vnitřními nádvořími. Je dnes významnou památkou 1. kategorie, sídlí zde muzeum.

Špitální kostel, dnes hřbitovní, je nejstarší dochovanou stavbou našeho města. Ve stráni nad městem zaujme vysokou sedlovou střechou, krytou šindelem. V interiéru kostela se dochovala celá řada kamenných náhrobků významných osobností města ze 16. století. Vedle královských mincmistrů, úředníků a těžařů, zde byli pohřbeni i bohatí patriciové. V upraveném a restaurovaném interiéru je umístěno sousoší Kalvárie z dílny drážďanského sochaře Christopha Waltera. Ten sochy vytvořil na objednávku rady města v roce 1544. V interiéru kostela se rovněž dochovala křídlová oltářní archa, skříň s predelou a zavíracími křídly. Deskové obrazy pocházejí z dílny Lukase Cranacha a podle heraldických znaků byl donátorem oltáře Jindřich z Könneritz, působící v Jáchymově od roku 1519 jako hejtman, známá osobnost ve vývoji hornictví a mincování, věrný stoupenec Šliků, politik, obratný diplomat a právník.

Knihovna latinské školy

Knihovna latinské školy je historickým majetkem města. Dokládá vysokou kulturu Jáchymova, u jehož zrodu v roce 1516 stála renesance, spolu s humanismen a reformací. Poprvé je zmiňována v roce 1524. Po celá desetiletí byla rozšiřována odkazy a dary ze soukromých knihoven. Knihovna byla přístupna nejen žákům latinské školy, ale také lékařům, horním úředníkům a těžařům. Do dnešních dnů se zachovalo 232 knih, které obsahují celkem 358 děl. Přibližně jednu třetinu tvoří literatura teologická, druhou třetinu spisy antických klasiků. Nechybí díla z doby náboženské reformace a humanismu. Vedle spisů právnických jsou v knihovně slovníky, knihy přírodovědecké, zoologické a botanické, astronomické, astrologické a kalendáře. Knihy jsou tištěny v řadě evropských měst věhlasnými tiskaři v jejich dílnách. Knihovna je nejvýznamnější památkou města, doslova knižním pokladem. Je unikátní především celou řadou knih, které naši předci opatřili řetězy k uchycení na pulty a police, tzv. LIBRI CATENATI. Tak pojistili knihy proti zcizení. V knihovně je 52 knih tištěných do roku 1500, tedy evropských prvotisků. Nejmladší knihou je Cosmografie Sebastiana Münstera, tištěná až v roce 1629. Knihovna je historickým majetkem našeho města.

Kostel svatého Jáchyma

Kostel sv. Jáchyma, dnešní děkanský, je postaven jako protestantský v 1. polovině 16. století. Jde o původně pozdně gotickou jednolodní stavbu s řadou významných renesančních detailů. Stavbu financovali bohatí těžaři, ale především hrabata Šlikové. Vstupní portály jsou bohatě zdobené, západní portál připomíná zakladatele města Štěpána Šlika, pohřešovaného od roku 1526 po bitvě u Moháče. Jeho autorem byl kameník Jörg z Bamberku. V interiéru kostela bylo bohaté vybavení, zničené při velkém požáru města 31. března 1873. Poté byl kostel obnoven podle návrhů architekta Josefa Mockera. Z původního vybavení se dochovala renesanční mříž oddělující křestní kapli a renesanční křtitelnice jáchymovského cínaře a zvonaře Hanse Wildta z roku 1575. V kostele jsou pravidelně každou neděli slouženy bohoslužby.

Martin Šikýř