Vynikající úsp?ch Jana Železného v literární sout?ži
Vzd?lávací nadace Jana Husa ud?lila našemu studentu Janu Železnému Cenu Bronislavy Müllerové za esej na téma Svoboda slova. Slavnostní p?edání diplom? a cen prob?hlo 4. dubna 2008 v Moravském zemském muzeu v Brn? za ú?asti osobností z brn?nských a pražských vysokých škol, p?edstavitel? kulturního života, církví a justi?ních orgán?.
Janu Železnému z 3. A blahop?ejeme a p?edkládáme úvod jeho vít?zné práce. Celý esej je k nahlédnutí na stránce zde
Ukázka
Svoboda slova ? životní nutnost, ?i pouze výmysl Západu?
(Jan Železný ? Gymnázium Ostrov)Prolog
Svoboda slova, jedno z kritérií, podle n?hož si ?západní spole?nost? zvykla hodnotit vysp?lost ostatních stát? a lidských spole?enství. Považujeme ji za symbolický základní pilí? naší demokracie, p?i?emž neuplyne den, aniž by se média ?i n?jaký politický p?edstavitel nezmínil o jejím ?nezpochybnitelném? významu pro život každého ?lov?ka. Nesnažím se pop?ít výše zmín?né ?ádky, p?esto se (jako p?emýšlející bytost) nemohu zbavit n?kolika zásadních otázek. Je práv? svoboda projevu jako sou?ást demokratického systému pro ?lov?ka natolik d?ležitá, abychom ji zd?raz?ovali tém?? p?i každé oficiální p?íležitosti? Pot?ebujeme ji bezvýhradn?? P?ináší s sebou pouze samá pozitiva nebo m?že být i velmi škodlivá?Svoboda slova a Charta 77
P?ed zhruba padesáti devíti lety, konkrétn? 10. prosince 1948, se pod hlavi?kou Organizace spojených národ? sešlo n?kolik desítek diplomat? v p?esn? st?ižených oblecích, kte?í tvo?íce orgán odborn? nazývaný Valným shromážd?ním ve snaze u?init sv?t lepším, stvrdili svými podpisy Všeobecnou deklaraci lidských práv a svobod. Tento svazek obsahuje telefonní seznam základních lidských práv, mezi nimiž v ?lánku 19 najdeme zmínku i o svobod? slova. Dokument sice postrádal závazný charakter, avšak jeho za?azení do ústav mnoha stát? sv?ta z n?j u?inilo jednu z nejd?ležit?jších úmluv sv?ta.O dvacet sedm let pozd?ji se do Helsinek sjeli další diplomaté a státníci, aby spolu jednali o bezpe?nosti na evropském kontinent?. Výsledkem jejich setkání bylo prohlášení nazvané ?Záv?re?ný akt konference o bezpe?nosti a spolupráci v Evrop??, v jehož sedmé ?ásti se signatá?i zavázali práv? k dodržování dokumentu, který stvo?ili jejich p?edch?dci o n?kolik let d?íve. V mnoha lidech, jejichž životní p?íb?hy se odehrávaly za hranicemi tzv. železné opony, vzbudil tento akt pocity nad?je, nad?je na zlepšení své budoucnosti. Byla však práv? svoboda slova oním nejv?tším nebo alespo? natolik významným lákadlem? A byl v?bec oby?ejný socialistický ?lov?k, jenž v tamním režimu strávil v?tšinu svých let nebo se v n?m dokonce narodil, schopen p?emýšlet o tomto pojmu? Ano, veškeré nad?je se brzy ukázaly jako plané a reakce z ?ad obyvatelstva, alespo? v ?eskoslovensku, vskutku p?išla, zosobn?na v Prohlášení Charty 77. Osobn? bych ji však ozna?il spíše za výtvor n?kolika ?intelektuál?? než za vyjád?ení z ?ad lidu, jak je podávána ústy n?kterých pedagog? ?i pam?tník?. V?tšina obyvatelstva se s její tišt?nou podobou nikdy nesetkala a první pov?domí o ní získali až skrz komunistickou kampa? Anticharty! Navíc se domnívám, že to byly ?ast?ji touha po napln?ní materiálních pot?eb a zvýšení vlastní životní úrovn?, nežli svoboda slova a nastolení pluralitní demokracie, po ?em ve skute?nosti toužila v?tšina obyvatel, a odvážím se tvrdit, že i zna?ná ?ást Chartist?.
Z t?chto d?vod? je pro mne t?žké uv??it historkám o ?zápase za svobodu slova? vybojovaném národem revolucioná?? ? bojovník? proti komunistickému režimu, jak je m?žeme ?asto slýchat. Mým zám?rem rozhodn? není znevažovat tyto osobnosti, p?esto se však nemohu zbavit dojmu, že výše zmín?né ideje byly do revolu?ní nálady um?le implantovány za ú?elem jakéhosi povznesení a p?ikrášlení. Domnívám se totiž, že význam svobody slova je ?asto v naší spole?nosti p?ece?ován. Idealisté žijící v zemi s mnohaletou demokratickou tradicí ji stav?jí na vrchol jakési ?pyramidy d?ležitosti?, avšak lidé žijící ve stínu autoritativních režim? mají, ?ekl bych, pon?kud jiné a pro sv?j život d?ležit?jší zájmy a hodnoty. Pro jasn?jší ilustraci se p?esu?me na druhý konec planety do ??íše st?edu?.
© A7 2005