Putování po Provence a Francouzské riviéře.
Koncem dubna jsme se opět vypravili na poznávací cestu po Evropě. A kdo že to vlastně? No přece MY, skupina čtyřiceti studentů ostrovského gymnázia v čele s paní profesorkou Jitkou Brychtovou, které zdárně sekundovali paní profesorka Dagmar Žerebjatjevová a pan profesor Jiří Fresser.
Po Vídni, Mnichově, Benátkách, Římu a Paříži, které jsme navštívili v minulých letech, naše kroky tentokrát směřovaly trochu jižněji, do Provence a na Francouzskou riviéru.
Po celonočním přejezdu přes Německo jsme v brzkých ranních hodinách překročili francouzské hranice a po několika dalších hodinách jsme dorazili do prvního cíle, malebného městečka Orange. Celá Provence byla v minulosti místem, kde se po dlouholeté službě usazovali římští legionáři, a v Orange to bylo patrné na první pohled.
Majestátní vítězný oblouk, který připomínal vítěznou bitvu Římanů s místními Galy, nebo obrovský amfiteátr se sochou císaře Augusta se řadí mezi skvosty Orange.
Když jsme se pokochali krásami těchto antických památek, přesunuli jsme se do Avignonu.
Avignon býval ve středověku sídlem papežů a je to právě papežský palác, který městu vévodí.
Avignon také bývá místem známého divadelního festivalu a velice rád sem jezdíval na prázdniny náš významný herec, dramatik a spisovatel Miroslav Horníček. Také jsme neodolali a popili kávu v jedné z jeho oblíbených kavárniček. Prohlídku Avignonu jsme zakončili plavbou výletní lodí po řece Rhôně.
Večer jsme dorazili na ubytování do městečka Aubagne blízko Marseille, které se stalo naši základnou pro další dva dny.
Druhý den jsme vyrazili na poznávání okolí Marseille. Nejprve do rybářského městečka Cassis, kde jsme nasedli na loď, která nás provezla po místních přírodních skvostech, kterým Francouzi říkají Calanques. Jsou to místa s unikátním složením hornin, flóry a fauny, která jsou přísně chráněná.
Odpoledne jsme věnovali prohlídce samotného Marseille, přístavu, kde se sešly snad všechny národy světa. Výletní vláček nás vyvezl až k bazilice Notre-Dame de la Garde, odkud jsme měli báječný výhled po celém Marseille a jeho okolí a dohlédli jsme i na ostrov If, kam Alexander Dumas poslal do vězení svého hrdinu Edmonta Dantese.
Třetí den jsme opustili útulné Aubagne a přes největší francouzský válečný přístav Toulouse jsme dorazili do centra Francouzské riviéry, Saint-Tropez.
Kam jsme všichni ihned po vystoupení z autobusu spěchali? Ano, samozřejmě, k proslulé četnické stanici, kterou proslavily filmy s Louis de Funésem jako četníkem Cruchotem.
Četníci stanici již dávno opustili, ale onen vykotlaný dub stojí stále na svém místě.
Ani milionářské jachty kotvící v malebném zálivu mnohé z nás nenechaly chladnými…..
Kromě Saint -Tropez jsme odpoledne ještě navštívili Port Grimaud, rezidenční středisko movitých Francouzů, které leží na opačné straně zálivu proti Saint-Tropez. Svými kanály, architekturou a uvolněnou atmosférou nám toto místo velmi připomínalo Benátky.
Poslední noc jsme strávili v hotýlku u městečka Grosse. Odtud jsme vyrazili na naši poslední výpravu.
Začali jsme stylově, návštěvou Parfumerie Fragonard, kde si zejména přítomné dámy a slečny přišly na své. Poté nás čekal poslední, ale nejvelkolepější cíl našeho putování – Monako.
Malé knížectví na skále, kde již po staletí vládne knížecí rod Grimaldiů, je magnetem pro turisty z celého světa. O to více jsme se sem těšili. A naše očekávání se vrchovatě naplnila.
Kde jinde vám zaparkuje autobus v několikapatrovém komplexu garáží vytesaných ve skále nad mořem? A pak ty nádherné zahrady plné rostlin roztodivných tvarů a názvů, které sem byly dovezeny z celého světa! Poté, co jsme se v katedrále poklonili památce kněžny Gracie, bývalé slavné herečky Grace Kelly a jejího manžela, knížete Rainiera III., sešli jsme kolem knížecího paláce do Monte Carla, které se intenzivně připravovalo na blížící se závody formule 1. Do vyhlášeného Casina nás ostraha sice vpustila, ale dále než do předsálí jsme nemohli. Opomněli jsme se totiž vhodně ustrojit a vložit minimální herní vklad…A těm z nás, kterým nebylo ještě 18, těm bylo zakázáno i ono předsálí…….Příště již budeme moudřejší a to ustrojení určite zlepšíme….
Počasí se nám vydařilo nejen v Monaku, ale sluníčko nás doprovázelo po celém našem putování.
Bylo to opravdu super! Už teď se těšíme na další výpravu! A kam to, paní profesorky a pane profesore, bude?
Nadšení účastníci zájezdu.
Zpět