Živó mocó se to děvče brání
„Milá Maryšo,
Tvůj příběh mne chytl za srdce… Neumím si představit, že bych se musela provdat za starého vdovce, zvlášť kdybych byla zamilovaná do Francka. Žít v neštěstí a smutku, vychovávat cizí děti, starat se o cizí dobytek… a každý den myslet na někoho, s kým nemohu být…
Denisa Matláková, V5.A
Ve čtvrtek 17. 12. 2015 jsme v Domě kultury zhlédli (bez prim, sekund a maturitních ročníků) divadelní představení „Maryša“. Divadlo Různých Jmen, pražské profesionální divadlo, do hlavní role Maryši obsadilo Romanu Goščíkovou, Vávru hrál Milan Enčev. Mohli jsme se potěšit i známým hlasem Valérie Zawadské, která představovala Lízalku, matku Maryši. Herci nás rychle vtáhli do typické situace moravského venkova 19. století. Maryša byla nucena provdat se kvůli majetku za nemilovaného, staršího muže, ačkoli měla ráda někoho jiného. A tragédie byla na světě.
Autoři Alois a Vilém Mrštíkovi se při psaní inspirovali životními osudy Marie Horákové z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho však neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života. Je pohřbena v Těšanech se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: „Napsáno drama, prožito větší.“ Tragické vyústění příběhu vychází ze skutečného soudního případu, který se stal v Brně.
Svoboda.
Už nastala chvíle, kdy se člověk nemůže rozhodnout jinak?
Zůstává jen poslední možnost?
Svoboda. Kde jsou její hranice?
Venku? Uvnitř? A jsou?
Naďa Čechmanová
Zpět