Ohlédnutí za Wunsiedlem
Středa
Nejvíce mě zaujala hra s tyčkami. Cítila jsem při ní vnitřní klid a uvolnění.
Při biatlonu jsem se cítila jako správná biatlonistka. Bohužel v momentě, kdy jsem vystřelila první ránu, tento pocit zmizel, protože jsem se netrefila. Pak jsem však chytla správný „grif“ a všechny terče sestřelila.
Líbila se mi hra s plachtou. Nečekaně rychle jsme se na všem domluvili a vešli se na malý prostor.
Nejzajímavější pro mě byla hra na lavičkách. Šlo o to, abychom si vzájemně pomohli a důvěřovali si. Bylo hezké vidět, že když nám hrozí pád, tak se můžeme chytit kamarádů, kteří nás nenechají spadnout. Myslím si, že tato hra nás dala dohromady a ukázala nám, že nikdy nejsme sami.
Z dnešních aktivit se mi nejvíce líbilo slaňování. Nejdříve jsem měla strach, když jsem pod sebou viděla tři patra. Moje pocity se změnily, když jsem přišla na řadu. Přelezla jsem zábradlí a pak se už jen dívala, jak pomalu padám dolů. Bylo to fantastické.
Čtvrtek
Navštívili jsme kliniku, kde se léčí závislí lidé. Prohlédli jsme si prostory, kde tráví volný čas. Vyslechli jsme si příběh závislého člověka. Jeho vyprávění bylo velmi poutavé a téměř všechny přesvědčil o škodlivosti nejen drog, ale i alkoholu a cigaret. Pro mě to byl nejemotivnější zážitek z celého týdne. Walter mluvil upřímně a jsem ráda, že po promarněných letech začal žít normálně. Žijeme jen jednou a byla by škoda být spoután závislostí. Držím mu palce, aby vydržel. Na závěr jsme dojali primáře léčebny tím, že téměř všichni měli jasno v pohledu na užívání drog: NE.
Odpoledne následovala prohlídka Bayreuthu. Je to krásné město plné nádherných památek a téměř všude kvetly květiny. Určitě bych se sem chtěla ještě vrátit.
Večer diskotéka. Měli jsme za úkol připravit pro naše kamarády nealkoholické nápoje z různých druhů ovoce. Povedlo se , nápoje všem moc chutnaly.
Pátek
Rozloučení a odjezd domů.
Žáci V 3.A, B a V 4.B
Zpět