Bronzová Káťa v celostátním kole Olympiády v českém jazyce
V záplavě novinek málem zanikl vynikající výsledek Káti Appeltauerové, která v celostátním kole 47. ročníku Olympiády v českém jazyce NG získala historicky doposud nejlepší umístění pro barvy gymnázia - 3. místo!
Chválíme i dlouhodobě úspěšného řešitele Kristiána Šťastného, který v OČJ VG byl 11.
Oběma děkujeme za skvělou reprezentaci naší školy a přejeme jim hodně úspěchů v nadcházejícím ročníku!
Za předmětovou komisi
Mgr. Naďa Čechmanová
P. S. Přečtěte si, jak svoji účast v celostátním klání Káťa popisuje:
Milí čtenáři,
byla jsem pověřena Vám podat zprávu o ústředním kole Olympiády z českého jazyka. Stejně jako Kristián Šťastný, který se finále OČJ účastnil už podruhé a jehož článek o jeho první zkušenosti s touto událostí můžete dohledat na stránkách naší školy, mám i já teď to potěšení Vám poskytnout pohled na věc z pohledu nováčka l. kategorie.
Na rozdíl od Kristiána jsem strávila svoje první finále místo v kempu doma u monitoru s čajem v ruce, jelikož se kvůli vládním opatřením muselo konat online. To pro nás, účastníky, znamenalo dvakrát denně se připojit na schůzku, abychom si vyslechli zadání úkolu a následné „Vlídné slovo“ (zhodnocení naší práce, které nemuselo být vždycky nutně vlídné).
Stejně jako každý jiný ročník se účastníci a účastnice obou kategorií museli poprat se dvěma gramatickými úkoly, vypotit dvě slohové práce s absencí macaráta jeskynního a pořádně se zapotit při mluvním projevu, před kterým se ke smůle nás všech letos nedalo utéct do lesa. Navzdory skutečnosti, že finále pozbylo většinu své obvyklé rodinné atmosféry, pro kterou se všichni zkušení óčéjáci na finále vždycky těší, se nám Prskavky (vedoucí jednotlivých pracovních skupin neboli Prsků a takoví naši náhradní rodiče) snažily co nejvíce přiblížit pocit, jaký míváme, když jedeme na letní tábor. Každý večer nás čekal program, během kterého jsme hráli různé hry, účastnili se přednášek bývalých finalistů olympiády o jejich zkušenostech se studiem u nás i v zahraničí, nebo debatovali o tom, z jakého konce se loupe banán a jestli se krupicová kaše míchá, či nikoliv. Ačkoliv jsem všechny své spolubojovníky viděla jen přes kameru, užila jsem si každou minutu, kterou jsem s nimi strávila, a doufám, že budu mít možnost se s nimi jednou potkat na finále osobně.
Pokud zvažujete účast na Olympiádě v českém jazyce, za sebe Vám určitě radím to alespoň zkusit. Vážně to za to stojí.
Kateřina Appeltauerová, V5.A
Zpět