Místo jatek do Benátek
Tohoto velmi povedeného výletu se zúčastnilo 38 studentů vyššího i nižšího gymnázia. Startovali jsme okolo jednadvacáté hodiny 22.dubna od budovy školy. Transport směr Venezia probíhal přes Cheb směr Brennerský průsmyk, s velmi častými zastávkami na čerpacích stanicích…. :-)
Okolo páté hodiny ranní jsme pod vedením zkušeného průvodce pana Hrdličky vystoupali na vyhlídku, jež směřovala na jeden z největších mostů Evropy, ze které díky velké mlze nebylo nic moc vidět. Ale pocit jsme měli „výborný“, jelikož jsme absolvovali asi první takto náročnou ranní rozcvičku. Poté jsme zastavili také v Brixenu, kde pobýval známý český spisovatel K. Havlíček Borovský . Další návštěva znamenala jméno Ötzi v horském městečku Bolzano. Pravěký muž předčil naše očekávání a svým zjevem podpořil naše chutě k obědu.
Výlet pokračoval zastávkou u italského jezera Lago di Garda, po kterém jsme se proletěli na ultrarychlých člunech. Následovalo město Verona, kde podle W.Shakespeara pobývala známá milenecká dvojice Romeo a Julie. Po takto náročném dni jsme se všichni těšili na hotel, jelikož spát na sedačkách v autobuse přece jen není tak pohodlné. Po prochrápané noci jsme se mohli těšit na Benátky-město postavené na rozlehlé laguně. V tomto postupně se potápějícím se městě jsme strávili celý den. Navštívili jsme postupně všechny památky v čele s náměstím Sv. Marka či Grand Canálem. Večer jsme se rozhodli zdržet u moře, kde se někteří jedinci dokonce i koupali. Zatímco ostatní zašli do místní ,,herny“ :-). Sobota pro nás znamenala poslední den výletu. Benátská MHD loď nás dovezla na dva z přilehlých ostrovů-Burano a Murano. Ostrovy nás nadchly svým klidem i pohodou, což se nedalo srovnat s bývalým italským centrem obchodu. Když jsme dokončili prohlídku, mohli jsme se vydat směr Miramare, zámek spojený se jménem císařovny Sissi, nacházející se poblíž přístavního města Terst. Prohlídku zámku připomínajícího jihočeskou Hlubokou jsme měli zadarmo, jelikož jsme zastihli italskou „happyhour“. Poté na nás ještě čekal rozkvétající komplex zahrad zámku, který se krásně tyčil na útesech Jaderského moře. Konec výsadku, jak s oblibou říkal pan průvodce, předznamenal náš návrat směr Ostrov.
Okolo sedmé hodiny večerní jsme se tedy mohli vydat přes obrovský přístav Terst, antické město Aquileia a čerpací stanici, kde všichni zdárně spořádali něco před namáhavou cestou domů. Dále už autoři článku neví, jak cesta probíhala, jelikož ji celou prospali. Můžete se zeptat ostatních spolužáků, kteří se zájezdu zúčastnili, ale jedno je jisté. Poví vám, že to bylo super.
Jana Hájková, Martin Filipec a Egon Kunzmann
Zpět