Dobytí Berlína 25.+ 26.6.2010
Ve čtvrtek 25.6.2010 v 1h jsme se sešli u gymnázia. Nejednalo se o tajnou noční demonstraci ani loupež, nýbrž jsme byli připraveni dobýt hlavní město Německa Berlín. Nejprve jsme se tam ale museli dostat, takže jsme nasedli do autobusu a plni energie (někteří poloplni) jsme projednávali strategické plány. Se zhasnutím světel se energie vytratila a v 6h ráno několik km před Berlínem jsme nabírali síly ne na obsazení města, ale na vyčištění zubů na tamějším odpočívadle.
Nejprve jsme zmapovali terén na Checkpoint Charlie, kudy vedla hranice mezi západním a východním Berlínem. Nafocenými vojáky ruské a americké armády jsme se nenechali odradit od původního plánu. Každý stratég ví, že nejdůležitější je získat centrální bod města. A tak hned další cíl, na který jsme se vrhli, byl Říšský sněm (Reichstag). Nebyli jsme jediní, kdo na něj měl zálusk, za námi se pomalu začali shromažďovat Japonci a jiné národy. Avšak dorazili jsme včas a v jeho skleněné kupoli jsme byli téměř první. Boj to nebyl jednoduchý, neboť nás protivníci předem prošacovali a veškerou naši výzbroj prosvítili. Přesto jsme naše fotoaparáty uhájili a protivníkovu budovu důkladně nafotili.
S pocitem prvního vítězství jsme hrdě prošli Braniborskou branou (Brandenburger Tor), kde jsme se společně vyfotili na důkaz naší jednoty a síly. S úctou k protivníkovi jsme procházeli uličkami a křižovatkami Památníku holocaustu a mezi jednotlivými stélami hledali svou vnitřní cestu k míru. Z tohoto bludiště jsme vyvázli bez újmy a vyrazili jsme obhlédnout terén v nové části města v Sony centru. Zde jsme se poprvé rozešli za účelem získat tajné kontakty s místním obyvatelstvem.
Poté jsme sledovali cesty berlínských řek Sprévy a Havoly (Spree und Havel) a udělali si obrázek o velikosti berlínských letišť, zabezpečení pevnosti ve Špandavě (Spandau) a olympijského stadionu (Olympia Stadion), kde bychom případně mohli oslavit své vítězství. Na závěr jsme se šli podívat na berlínská duchovní místa, kde se lidé obrací k Bohu. Navštívili jsme ve válce rozbořený Karl-Wilhelm-Gedächtniskirche a okolo stojící moderní kostely. Na oslavu vítězství ale potřebují i chrabří bojovníci dostatek sil, a tak jsme zamířili mimo Berlín, kde jsme rozbili stan v hotelu Formule 1, probrali dosud nabrané informace a zážitky z města, prospali se a vydatně se nasnídali formou bufetu.
Druhý den jsme museli obsadit další strategické body. Nejprve hlavní nádraží (Hauptbahnhof), největší v Německu, s několika podlažími, poté televizní věž (Fernsehturm), jejíž výška nás neodradila od toho, abychom si z její kupole pořídili představu o velikosti Berlína a zorientovali se v pozici jednotlivých bodů, které jsme již navštívili. V ten moment, kdy jsme měli město jako na dlani a kdy jsme zjistili, že Berlín vlastně není zas až tak moc veliký a že všechno je relativně blízko sebe, jsme konečně získali pocit dobytí města. Museli jsme to jít oslavit. Nejprve jsme si dali rozchod po skupinách, najedli jsme se a dokoupili poslední „skalpy“ na památku našeho úspěchu. Pak jsme došli na ostrov muzeí (Museumsinsel), kde jsme vstoupili do Pergamon muzea, největšího a nejslavnějšího muzea architektury v Evropě, abychom si prohlédli kulturní a architektonické úspěchy starověkých civilizací. Celou akci jsme zakončili projížďkou na lodi po řece Sprévě, z níž jsme mohli v poklidu pozorovat téměř všechny – námi dobyté – strategické body.
Domů do Čech jsme dorazili v pátek kolem 24h nabuzení naší úspěšnou misí. A co dobudeme příště???
Velitelkami akce byly Mgr. Eva Jílková, Mgr. Veronika Lanová a Martina Jílková
Zpět