RNDr. Michaela Vidláková se ocitla v Terezíně v šesti letech
7. 12. 2011 měli naši studenti opět možnost naslouchat příběhům 20. století. Tentokrát přijela na návštěvu RNDr. Michaela Vidláková z Prahy.
Michaela Vidláková se narodila roku 1936 v Praze v židovské rodině. Byly jí teprve dva roky, když byla republika obsazena, a šest let, když byla odvezena spolu se svými rodiči do shromažďovacího tábora v Terezíně. Těsně před obdržením příkazu k odjezdu do Terezína si nejen celá její rodina, ale i ostatní Židé prožili útlak nekonečných rozměrů. Židé byli označováni židovskou hvězdou, postihováni, byli nuceni odevzdat veškerý svůj majetek, přišli o práci.
Například matka Michaely pracovala v židovské škole, do které chodila spousta dětí. Konce války se ovšem dožila pouze její maminka a jeden žák. Vše vyvrcholilo v roce 1942, když byla rodina Michaely Vidlákové vyhnána z bytu a následně donucena k deportaci do Terezína. Povolena byla maximálně dvě zavazadla o hmotnosti padesát kilogramů. S sebou si tedy rodina vzala pouze nejdůležitější osobní věci - většinu z nich jim však i tak zabavily v Terezíně tzv. Berušky, které při vstupu do města prohledávaly zavazadla.
Michaela si s sebou vzala deku, polštářek, boty, teplákovou soupravu, osobní potřeby, prádlo, rendlík, knížku, pastelky, blok a v neposlední řadě dřevěného psa Pluta, který paradoxně celé rodině zachránil život. Později se totiž vypravovaly vlaky z Terezína do Osvětimi pro celé rodiny. Ovšem otce Michaely v Terezíně potřebovali na práci díky jeho zručnosti, kterou získal ve dřevařské dílně, v niž pracoval. Tak mohla celá rodina zůstat v Terezíně a vyhnout se deportaci do Osvětimi – města smrti.
Více na : www.pametnaroda.cz/witness/clip/id/809/clip/4575
Za zprostředkování besedy plné dojmů, emocí, fotek a zážitků děkujeme Radku Hejretovi z ICEJ.
Ivan Machek
Zpět