Dobývání severního pólu
"Dobývání severního pólu" zní poněkud nadneseně, ale v pátek 16. prosince ráno jsme této vizi docela věřili. Když jsme se totiž vydali v šest hodin autobusem na Boží Dar, byla zima, tma a všude, především na námi zvolené pěší cestě, spousta sněhu, do kterého jsme se bořili. Dojem severské výpravy ještě umocnilo husté sněžení, přesto jsme úspěšně přešli hranice do Bundesrepublik Deutschland. Konkrétně jsme se ocitli v Oberwiesenthalu, odkud nás autobus dopravil do vytyčeného cíle, města Annaberg-Buchholz, kde už zas taková kalamita nebyla. Po vyšplhání se na vysoký kopec za městem, na jehož vrcholku stojí zřícenina, nás čekal schöne Ausblick na Annaberg... oprava: čekal nás vítr a jen jsme se domnívali, kde že v té mlze může být město. Jen veliký Sankt Annenkirche, který jsme později navštívili, byl vidět. Než jsme se ale vydali k němu, prohlédli jsme si muzeum Der Frouhnauer Hammer, neboli "kovárnu na vodní pohon", a paní průvodkyně nám mimo jiné ukázala, jak se paličkuje. A ještě jedno muzeum jsme měli možnost navštívit, a to krušnohorské. V něm jsou vystaveny artikly týkající se hornické činnosti v Krušných horách a dalších zajímavostí tohoto regionu. Po tom, co jsme nahlédli do již zmiňovaného kostela svaté Anny, jsme se konečně dočkali toužených Bratwurstů na vánočních trzích, kde jsme nasáli tu pravou vánoční atmosféru. Obohaceni nejen o zážitky, ale třeba i o nějaké dárečky, jsme se šťastně vrátili domů.
Za účastníky výpravy z řad němčinářů V3.A a V8.B paní profesorky Jílkové zaznamenala
Míša Tomková
Zpět